DĚKUJEME

za to, že jste se rozhodli zpracovávat svůj domácí rostlinný odpad sami. Nebudete určitě litovat. Nespoléhejte na to, že kompostér všechno udělá za vás. Jde o standardní proces kompostování, i když v estetickém obalu chránícím své okolí proti případnému zápachu. Pokud se o něj budete starat správně, bude vám dělat radost. Budete mít vlastní kvalitní substrát do skleníku, na záhonky, do květináčů.

Jak tedy na to?

  • Postavte kompostér na místo, kde vám nebude překážet a zároveň bude po ruce – budete ho používat častěji. Pokud ho postavíte pod strom, bude vám strom při dlouhodobém používání částečně vyživovat.
  • V kompostéru je žádoucí dosáhnout co největší teploty, aby byla ničena semena plevelů, škůdci, choroby (hygienizace). Výhodou tedy je pokud k nádobě alespoň částečně může slunce.
  • Kompostování je proces aerobní (jeho dodržení současně brání vyvíjení zápachu). Aby mohl probíhat správně, je vhodné vrstvit do nádoby takové materiály a takovým způsobem, aby k nim mohl alespoň částečně vzduch perforacemi v obalu kompostéru (například posekanou trávu proložíme zbytky kůry či nadrcených větví).
  • Kompostér plníme obdobnými materiály jako běžný kompost, nesmíme zapomenout na vodní režim – zcela suchý kompost nepracuje, příliš vlhký kompost hnije, protože byl nabourán aerobní proces. Stejně jako u běžného kompostu platí: čím bohatší vsázka, tím lepší výsledek.
  • Využijeme i zdřevnatělé části rostlin a drobné větvičky, které je třeba nadrtit či nasekat na rozměr v jednotkách cm (čím menší, tím lepší). Pokud vkládáme do kompostéru povětšině výživný materiál, můžeme prosypat občas zbytky hlušiny či písku. Využijeme kůru, piliny či hoblovačky z rostlého dřeva. Spadané ovoce je dobré občas prohodit nehašeným vápnem pro dezinfekci a lepší pH. Přidáme popel z ohýnku, krbu, krbových kamen; zbytky rostlin z kuchyně; zbytky kávy; skořápky – určitě sami přijdete na řadu dalších věcí k rozvinutí kvalitní receptury.
  • Obdobně jako v běžném kompostu materiál potřebuje většinou celou vegetační sezonu, aby se vytvořil solidní kompost. Hotový materiál můžete odebírat postupně spodními dvířky nebo jednorázově – pak je lépe kompostér stáhnout ze substrátu, materiál překatrovat a nadsítnou část vrátit do kompostéru jako očkovací materiál pro další vsázku.
  • Vzniklou hromadu substrátu můžete samozřejmě využít pro zahradničení rovnou. Pokud ale pro daný účel (například do skleníku) velmi vadí klíčení plevelů (zejména pokud jste dávali do kompostéru plevel s vyzrálými semeny) je lepší následující postup – ponechte hromadu substrátu jednu sezónu volně v zahradě (nebo ji můžete osadit třeba tykvemi, aby nebyla sezóna ztracena) – nechte vyrůst plevel a než vytvoří semena, vyplejte. Vypletý materiál opět můžete dát do kompostéru a substrát, který již nebude tolik obrůstat plevelem, použít kamkoliv. K eliminaci některých semen a chorob můžete nechat substrát v zimě přemrznout. K omezení klíčivosti semen v substrátu lze použít i složitější metody, ty ale u zahrádkářů nepředpokládáme.

 

 

Na názorném příkladě nakládání se zbytkovým rostlinným materiálem v domácnostech tedy vidíme, co obnáší pojem PŘEDCHÁZENÍ VZNIKU ODPADŮ. Materiál tzv. nepřejde plot domácnosti a nestane se jejím odpadem, o který se musí někdo za veřejné finance postarat. Ty pak mohou být využity na jiné důležité věci.

V hierarchii priorit správného nakládání s odpady (viz standardy EU i ČR) je proto logicky předcházení vzniku odpadů na prvním místě. Následuje opakované využití věcí (například ošacení pro charitu). Dále je pak materiálová recyklace návazná na separační kontejnery a sběrné dvory; využití energetické a nakonec skládkování, jako čím dále méně žádoucí metoda nakládání s komunálním odpadem. Větší část komunálního odpadu v ČR se ale stále skládkuje!

Pokud bychom chtěli hledat další způsoby, jak předejít vzniku odpadů – uvádíme příklady, které určitě i sami dokážete dále rozvíjet:

  • Nakupujme (hlavně u potravin) jen tolik, kolik víme, že skutečně spotřebujeme. Před nákupem nových věcí zvažujme, zda nelze staré věci a zařízení efektivně opravit.
  • Namísto limonád a dalších nealko nápojů v PET lahvích, krabicích, plechovkách aj. volme kvalitní koncentrované sirupy a dobrou vodu z vodovodu – dokonce ušetříme i za palivo do auta! Pivo lze stále nakupovat ve vratném skle.
  • Tvrdý sýr či uzeninu můžeme koupit váženou, nikoli balenou v plastové vaničce, která u menších balení je hmotou obdobná svému obsahu.
  • Ke sledování denních zpráv volme namísto tisku internet.
  • Namísto jednorázových baterií používejme dobíjecí akumulátory.
  • Jízdenky a vstupenky můžete mít díky chytrému telefonu pouze v digitální podobě.

Jako OPAKOVANÉ VYUŽITÍ lze uvést například předání zánovních věcí, zejména ošacení, potřebným.